Příprava k nábožnému zpěvu.

Václav Stach

Příprava k nábožnému zpěvu.
Lípo! krásná sousedko dubu,*) Jak příjemný stín rozlíváš. Já od uštípačného zubu Raněn jdu, kde ty přebýváš. Vůní tvou obalen sedím, A s radostí k nebi hledím. Na měké trávě lehko jest mi Cžisté srdce své otvírat. To kormoutilo se bolestmi, Jako chtělby jed ho zžírat, ——— *) Dub jest stínidlo a okrasa Německého věštce; nesmíliž lípa býti Cžeského? Bobkový strom tuze voní cyzynou a neroste v našem háji. 16 Že s násylou ctnosti mé čest Od divokých zhlcena jest!*) Však není, ten můj poklad drahý! Srdce plné nevinnosti! Můj duch není ode cti nahý! Dmou se k zpěvu mé vnitřnosti! Harfo! v vůni té líbezné, Tu tě věštec k zpěvu vezme. Tuhle máš věnec z ratolesti, Kterouž lípa ti podává. Nic pak mi nezní o bolesti, Kterouž můj stav podstrkává. Y já věnec sobě svíjím, Trpkou zemskou strast pomíjím. Aj! slavík zvučně prozpěvuje K vznešenému pocytnutí! Aj! Pána svého vychvaluje, Kterýž k zpěvu dal vnuknutí! Harfo! dříve ho vyslechnem, Potom také k Pánu vzdechnem. ——— *) To sem zpíval roku 1800. 17
Básně v knize Starý veršovec pro rozumnou kratochvíli
:
  1. Předmluva.
  2. Mé vidění.
  3. Otrocké následování pohanských básnířů. *)
  4. Zpěvák nadchnutý ležákem.
  5. Příprava k nábožnému zpěvu.
  6. K Vykupiteli.
  7. Potok Hadovec.*)
  8. Spokojenost.
  9. Podnět k radosti.
  10. Štěstí milujicých.
  11. Na máj.
  12. U kolíbky děvčete.
  13. Mé smejšlení.
  14. U hrobu přítele.*)
  15. Vlastenské písně.*)
  16. Má vlast.
  17. Umírajicý osmnácté století.
  18. Vyvolání Cžechů.*)
  19. Můj zhled na Cžeský pluk.
  20. Cžeška.
  21. Oni a My.
  22. Cžeští vůdcové.
  23. Vítězství.
  24. Otázky z strany nového veršovství.
  25. Odpověď.
  26. Bajka hystorycká.
  27. Můj oumysl.
  28. K Umce.
  29. Slabý manžel.
  30. Sen světáka.
  31. Nemocný básníř.
  32. Prosba k Umce o Cžeský Hexametr.
  33. Mé předsevzetí.
  34. Má čest.
  35. Karlův pluk.*)
  36. Na jméno Cžechů.*)
  37. Líky pro nemocné Cžeské básníře.
  38. Jítro.
  39. Má hrobka.