Chrám.

Xaver Dvořák

Chrám.
Jak v těla formu v prostor chrámu vlitá se rozložila v prsech lodi duše ticha; šleh věčné lampy krvavý, jenž kmitá, žár studený do mrtvých žil jí vdychá. Ve rytmech písní doznělých se chvěje tluk její tepen bez ohně a síly; ze stínů rostou černé orchideje, jež smutku vůni v kalich zachytily. Slz marně vylitých v nich rosa leží a modliteb šeptaných spí tu echa, jak mušle vyvržené na pobřeží, jež zapomenuté bouř ležet nechá. Zde srdcí požár z ňader obětnice lét’ výš jak zápal Abele, jenž zplesal, těch, kteří vzpláli v svatých visích sníce, až jej rtem žíznivým chlad klenby vessál. Jest jeho popel – šeř, jež padá dolů na oltář ve vyhaslé žároviště, kde ve krvavých zápalech zas bolu vzplá obět srdcí zoufajících příště. [9]
Básně v knize Meditace:
  1. báseň bez názvu
  2. Labutě mé!
  3. Chrám.
  4. Ecce homo!
  5. Poenitentia.
  6. Hle, zazářily!
  7. Communio.
  8. Sanctissima!
  9. Zpět!
  10. Slunce.
  11. Mé lásky nebe.
  12. Triumf Kristův.
  13. Ty jinak nedáš!
  14. Vrať se!
  15. Lancea salutis.
  16. Jaro.
  17. Zvony.
  18. Růže.
  19. Dolorosa.
  20. Tys přišla ke mně!
  21. Gethsemani.
  22. Martyrium.
  23. Nikdy!
  24. Měsíčný květ.
  25. Čekám.
  26. Mori!
  27. In tenebris.
  28. Úhory.
  29. Melancholie.
  30. Smutek večera.
  31. In exitu!
  32. Modlitba duše.