J. V. Slukovovi.

Jaroslav Vrchlický

J. V. Slukovovi.
Jak v Olympie nivách žírných byl slaven čacký zápasník, jenž ve kotoučích prachu vírných jak orel bystrý k cíli vnik’, jak tam zněl potlesk, létly věnce, laur krášlil čelo vyvolence a národ jásal jemu vstříc a na rtech pěvců jeho jméno jak létlo, jednou vysloveno, a plálo leskem víc a víc: Buď slaven dnešního dne námi, touž radostí, v témž nadšení, jenž v Olympijský závod dramy a mimického umění vždy chvátáš v letu bystrém, smělém s mohutnou silou, volným čelem a v očích s blesky jarosti, buď zdraven v plném síly květu, svých volných křídel u rozletu na vrcholu své mladosti! Neb komu jako Tobě přejí, co nejlepší jest, bohové, ten vše má, čím se tady stkvějí dny žití v září růžové, 96 ve srdci touhu po nejvyšším, rtům polibky a růže číším, den plný práce, klidný sen, na retu písně v družném svazku, zdar na všech cestách, u všech lásku, co ještě víc? – Buď pozdraven! 97