ZÍTRA.

Jaroslav Vrchlický

ZÍTRA.
Zdar zítřejšího dne v čem asi leží? Kam vůle tvá se pne v tvé síle svěží? Dne zítřejšího zdar je tobě tajem, snad krve tvé to var, jímž k činu zrajem? Jitřenky první svit snad štěstí nese, leč štěstí chytit, mít, tím duch se třese. Nejmenší promeškat již velká ztráta, a tou již do tvých vrat zlý žebrák chvátá. 30 Chtěl králem býti dřív, a dnes již prosí o tajný nebes div, o sprchu rosy! Kde chyba stala se? Kdo nám to poví? Na pestrém atlase si satrap hoví. A z malé chybičky zdar v zmar je zvrácen, zmařen den celičký, pro štěstí ztracen. A za vším směje se Náhoda paní, a vítr po lese své spustí štkání. A kdo tu doufal v zdar, jen tvář svou halí, zří život – suchopár a štěstí – v dáli! 31