HORO, HORO VYSOKÁ.

Julius Zeyer

HORO, HORO VYSOKÁ.
Horo, horo vysoká, proč mi v cestě ležíš? Vodo, vodo hluboká, proč mi v drahu běžíš? Přes horu bych letět chtěl k duši svojí drahé; oči kéž bych líbat směl, oči její smavé! Proč se, oči, smějete, já když žalem zmírám? proč se jasně skvějete, já když slzy stírám? Horo, kéž jsi hrobem mým, horo s temným lesem; vodo, kéž jsi krovem mým s věčným vln svých plesem! 109 Odpočívat v pokoji, horo, chtěl bych v tobě, dřímat, vodo, ve tvojí vlně, v chladné kobě. Kdyby tam jen svítilo věčné očí světlo, co mě rajsky vznítilo a mě k smrti zhnětlo! 110
Básně v knize Nové básně (in Spisy Julia Zeyera, svazek 33):
  1. NA SINAJI.
  2. KAM, PANE, KRÁČÍŠ?
  3. PES.
  4. JEŘABINA.
  5. ROMANCE.
  6. ROMANCE.
  7. PAN RONAN A KORRIGAN.
  8. V STARÉ LITVĚ.
  9. LITEVSKÁ BALLADA.
  10. JURATA.
  11. DÍVČÍ ŽALOST.
  12. LITEVSKÁ PÍSEŇ.
  13. JINÁ LITEVSKÁ PÍSEŇ.
  14. JARO.
  15. ČERVÁNKY.
  16. NAD OMŠENOU STŘECHOU.
  17. U HLUBOKÉ ŘEKY.
  18. 1628.
  19. PÍSEŇ.
  20. Z JARA.
  21. SMUTNO JE MI...
  22. MLÁDÍ, MOJE MLÁDÍ.
  23. JAKO POZDNÍ CHŮDCE.
  24. HORO, HORO VYSOKÁ.
  25. POD PORTÁLEM ŠEDÉ KATEDRÁLY.
  26. VÍM O BÁJNÉM LESE.
  27. Ó, CHTĚL BYCH...
  28. ODŘÍKÁNÍ.
  29. ROMANCE O OTROKU CHALIFA HASSANA.
  30. OSUD.
  31. PERLA.
  32. V ZADUMÁNÍ.