JAKO POZDNÍ CHŮDCE.

Julius Zeyer

JAKO POZDNÍ CHŮDCE.
Jako pozdní chůdce (Bože, bože můj,) bludic vzav za vůdce světlo, jejichž svit v noci mezi stromy v pustém lese kmit’, v beznaději hyne, (Bože, při něm stůj!) zkáza když mu kyne z bařin, v jejichž tmách míhá chorý plamen v horečných jak snách: – tak já v propast žalu (Bože, bože můj,) trudů do přívalu za přízrakem šel. Za mnou žití brána zavřela se, žel! 107 Běda cestě křivé! (Bože, při mně stůj –) Od krbu snad snivé blaho šlo mi vstříc. – Minul jsem je, nikdy nenajdu je víc. 108
Básně v knize Nové básně (in Spisy Julia Zeyera, svazek 33):
  1. NA SINAJI.
  2. KAM, PANE, KRÁČÍŠ?
  3. PES.
  4. JEŘABINA.
  5. ROMANCE.
  6. ROMANCE.
  7. PAN RONAN A KORRIGAN.
  8. V STARÉ LITVĚ.
  9. LITEVSKÁ BALLADA.
  10. JURATA.
  11. DÍVČÍ ŽALOST.
  12. LITEVSKÁ PÍSEŇ.
  13. JINÁ LITEVSKÁ PÍSEŇ.
  14. JARO.
  15. ČERVÁNKY.
  16. NAD OMŠENOU STŘECHOU.
  17. U HLUBOKÉ ŘEKY.
  18. 1628.
  19. PÍSEŇ.
  20. Z JARA.
  21. SMUTNO JE MI...
  22. MLÁDÍ, MOJE MLÁDÍ.
  23. JAKO POZDNÍ CHŮDCE.
  24. HORO, HORO VYSOKÁ.
  25. POD PORTÁLEM ŠEDÉ KATEDRÁLY.
  26. VÍM O BÁJNÉM LESE.
  27. Ó, CHTĚL BYCH...
  28. ODŘÍKÁNÍ.
  29. ROMANCE O OTROKU CHALIFA HASSANA.
  30. OSUD.
  31. PERLA.
  32. V ZADUMÁNÍ.