ZÁPAD TOUHY.

Adolf Červinka

ZÁPAD TOUHY.
Dnes už jdeme naposledy do lesů a do polí, rudé máky odkvetly už, ocún v lukách zbývá, zádumčivě na cestu nám vážné kynou topoly, píseň zmaru, píseň smrti vítr z polí zpívá. Ústa mlčí, ale srdcem bouří smutku přílivy, jakobys to tušila, že konec lásky naší, chápu s tebou, chápu dobře úsměv retů tesklivý, těžkou hradbu mezi nás dva někdo cizí snáší! Chápu stesk, jímž zkrvavěla náhle tvoje bledá tvář, slzy tvé mne pálí žhavě, kdo však osud změní? Člun už čeká, až zapadne lásky naší světlá zář, kalným proudem zaveze mne k břehům Zapomnění! 43