TĚŠÍN

Viktor Dyk

TĚŠÍN
K východu zrak svůj němě upíráme a dálný kraj nám blízký na poslech. Slyšíme bouři nebo sluch nás klame? Ta rána míří až na srdce Čech. Hle, umučený Kristus na rozcestí! Bezmocně visí zhublá ramena! Vzkříšení bylo pouze lichou zvěstí, křížová cesta není skončena? Zpytujem’ svoji nečinnost i činy, zaťatým slovo neunikne rtům. – – Neodpustí-li Bůh nám naše viny, neodpustíme našim vinníkům.