NOC ZLOČINU

Viktor Dyk

NOC ZLOČINU
I I
Jsou všichni zde; jsou, díky bohu, všichni. Tož historický počne děj. Směj se či plač, raduj se nebo vzdychni: však disciplinu zachovej.
30 Jsou všichni zde; tož mohou zvonit hrana. Dán povel: tedy k nástupu. Tam volá národ, zde však káže strana. Odhlasuj vlasti potupu. A všichni činí, jakož přikázáno. Nezradí heslo povinné. Kde cítí ne, tam odhlasují ano. Kde ano, odhlasují ne.
II II
Je naplněna galerie. Hledí na scénu tuto v napětí. Ale Jan Křtitel neptá se a nedí: – Cože jste přišli viděti?
Zda třtiny, které po větru se klátí? – Oh, mýlíte se: nikoli. Jsou odhodláni všichni hlasovati. Nic nezviklá, nic nebolí. Oh, odhlasují. A že studu není, je k celé hanbě chvíle té zvlášť slavnostního třeba osvětlení. – Tož, aspoň oči přivřete! –
III III
Vy, kteří drze, cynicky a směle jste falšovali Palacké, vy, již jste zneuctili buditele, jak dalo štěstí junácké:
31 vy, kteří podrýváte bez ostychu v úporném krtčím úsilí, bouráte, v hlavě blud a marnou pýchu, čeho jste nepostavili, je-li už třeba v kalu tom se stápět’ a šíji vzpřímit nelze-li, styďte se aspoň Kde domov můj? zapět’ v chvíli, kdy jste jej zapřeli! Březen 1920.