TEMNÝ POKOJ

Viktor Dyk

TEMNÝ POKOJ
A srdce-li je zabolí, učiní lidé cokoli. Ten bolesti své škaredé v daleké kraje ujede, jiný se rozhod’ pro sklenku a jiný střílí milenku. Než rána ránu nezhojí. Seď, radím, v temném pokoji! 28 Když tma a tma a ticho je, z tmavého tvého pokoje jak daleko je do světa! A temnota jak zaplétá do nezvyklých tě reflexí! Před slovem, zvukem utek’ jsi. Když tma a tma a ticho tu, skoro jsi unik’ životu. Ne herec, divák už jsi jen od sebe sama oddálen. Jak malicherným se ti zdázdá, co chvíle bere a co dá a kterak více znamená nicota hmotně viděná! Je život ruch a shon a hluk. Než v tmě té lepší muka muk než ono mrtvo bezhlasé, jež obklopí tě, vtírá se. Tvou bolest lidé nezhojí, slov výmluvnější ticho jest. A břemeno-li těžko nést, seď dlouho v temném pokoji! Počátkem 1920.
Básně v knize Podél cesty:
  1. PROLOG
  2. POZDRAV VRACEJÍCÍM SE FRANCOUZSKÝM LEGIONÁŘŮM
  3. NA UVÍTANOU
  4. TĚM, KTEŘÍ NEJDOU
  5. TĚM, KTEŘÍ BYLI „OMLADINOU“
  6. TĚŠÍN
  7. KVĚTNOVÉ RÁNO
  8. ODPOVĚĎ
  9. I Mám také ctižádost...
  10. II Červen 1919
  11. LOUPEŽNÍK
  12. „VOGELFREI“
  13. MRTVÝM HŘBITŮVKU NOVOZÁMECKÉHO
  14. ZA NAŠÍ VESNICÍ – –
  15. VÝROČÍ
  16. HLEDAL JSEM...
  17. DEN V ZÁŘÍ
  18. PŘED SEDMOU HOROU
  19. DEN VÝROČÍ 28. X.
  20. DEN V ŘÍJNU
  21. PSÁNO CESTOU Z LIBŠTÁTU
  22. TĚM, KTEŘÍ ZAPOMNĚLI
  23. PROLOG K „ONDŘEJI A DRAKU“
  24. POHŘEB
  25. PAMÁTCE BOŽENY NĚMCOVÉ
  26. TEMNÝ POKOJ
  27. ***
  28. NOC ZLOČINU
  29. ***
  30. PORTRÉT BOLŠEVIČKY LIBUŠÍNSKÉ
  31. PSÁNO 9. DUBNA CESTOU ZE SLANÉHO
  32. PRŠELY KVĚTY V MÁJOVÝ DEN
  33. 27. VI. 1920
  34. MAKOVÉ POLE
  35. DOJEM
  36. TĚŠÍN
  37. ODPOVĚĎ
  38. RADOST
  39. PROLOG K „POSLU“ NA DEN 8. LISTOPADU 1920
  40. PORTRÉT KRESLENÝ V PARLAMENTNÍ LAVICI ZA HISTORICKÉ SCHŮZE