3. Bez románů.

Jan Karafiát

3. Bez románů.
Jáť žádné z těch věcí v moc nebudu podmaněn. 1 Kor. 6, 12.
Když se v prvém lásky ránu Do románů Druzi vrhali, Říkali: ,Románem zhrdá Jen pleť tvrdá A hoch nezralý.‘ Mám já číst, jak leckdo z lebu K vůli chlebu Lásku maloval, Abych lásky na úsvitě, Touhu cítě, Jím se zpravoval? Říkám si, a bez románů Těkám k ránu Svěží krajinou: Němé v lese šumí mládí, A laň pádí Za svou družinou. 10 Ó Ty, jenž’s mi, srdce tvoře, Tajné hoře Složil v útrobě, Ach, ta, již mi chováš, děva, Kde prodlévá Sama o sobě? 11