14. Obcházka.

Jan Karafiát

14. Obcházka.
Bůh dává milému svému i sen. Žalm 127, 2.
Postava bílá, V ruce kahánek: Matka svých dětí Ohledá spánek. Od jizby k jizbě, Od lůžka k lůži, K polibku všudy Modlitbu druží. Nahlas tu mluví Dvé sester ze sna, Jako když míčem Hrají si z vesna. A tu hoch v lůži Sem tam se klátí, Něco ho hryže, Nemůže spáti. 22 O třikrát, ano, Čtyřikrát blahý, V kom jarý zápal a čisté snahy. 23