29. Bez dalších frází.

29. Bez dalších frází.
Na závěji hejno ptáčků Ubožáčků. Jeden pak, ne bez kuráže, Zdvořile se oknem táže: ,Prosím, jste už po snídaní, ,MilostpaníMilostpaní?‘ „I ty malý pantomime, Rozumíme.“ Rce, a už jim milostpaní Nese drobty od snídaní: „Poďte všickni hladovití K živobytí.“živobytí. „AleAle dříve, kdo zde nový, Ať mi poví, Odkud jest, a jak se živí. Nuže začni, ty zde sivý.“ – ,Prosím, já jsem ode Lhoty, Živ z roboty.‘ 46 „A ty?“ – ,Prosím, já jsem z Brna, Dejte zrna.‘ – ,A já čermák ode Sloupu, Dáte-li, sním třeba kroupu.‘ – „A ty tamto u sýkory, Nejsi z Hory?“ ,Čim, čim – prosím, milostpaní, Po snídaní Bude k tomu dosti času, Já mám hladu víc než hlasu.‘ Bez dalších pak už jim frází Hrstě hází. Když se řádně nasnídali, Děkovali. „Nuže ty tam u sýkory!“ A on: ,Prosím, nejsem z Hory. Ale jest to morovaté, Že se ptáte.‘ptáte. ,OchotnémuOchotnému řeknu pouze, Že jest nouze, Vám však když se vyzpovídám, Že vám v létě třešně jídám, Myslím, že mne, teremtete, Poženete.‘ 47 Slyšíť, a jest zamyšlena Ta ctná žena. Nedržívá pak již zkoušku, Ale sáhne do fěrtoušku A rce: „Poďte hladovití K živobytí.“ 48