41. Valašská.

Jan Karafiát

41. Valašská.
Pod lipou tu podlé chrámu Vzdělaného stojím z borů. Nad sebou zřím čisté nebe, Kolkolem pak samou horu. Pod nebem už prozpěvují Časnější, než já jsem, ptáci, Po horách pak co mravenci Lezou lidé za svou prací. Jděte s Bohem, milé děti, V parno, déšť i nepohodlí: Víte, že ten nemře hlady, Kdo se činí, a se modlí. Pro Ježíše prosíc, snadno Hnete Otcem, ne však hlinou, Proto ať též s bodrých lící Potůčkové potu řinou. 81 Tak jen my zde chléb jíst budem, A vždy budem nebohatí. Nechť. Vždyť ne, co vyděláme, Než co jsme, to více platí. Tak i já chci, každou jiskru Svého žití trávě v práci, Být, čím jsem, a mnít se v chýži Bohatším než ve paláci. 82