XV. Hluboké lesy, spíte, spíte...

Petr Křička

XV.
Hluboké lesy, spíte, spíte...
Hluboké lesy, spíte, spíte...
Neuvidíte, neuslyšíte...
Ovečko, tiše, přitul se blíže, veliká, veliká, srdce je tíže. Ovečka tiše pokleká, k prsům se tulí člověka. Očima bezelstnýma hledí, ničeho neví, ničeho nedí. Ani se nediví, ani se neptá, odkud že slz ten bohatý proud? Neví, že srdce šeptá si, šeptá: Odpočinout... Odpočinout... 37