XXVI. RATOLEST S KVÍTKY.

Petr Křička

XXVI.
RATOLEST S KVÍTKY.

Pán šel ulicí zamyšlen. K večeru chýlil se zimní den. Na konci ulice chodník se sklání. Tam klouzačka byla. Pán ji zhléd‘, šel a sklouzl se na ní. Poblíže děvčátko devíti let ručky v kožíšku skrývá, vesele na něj se dívá, jasně a dobrotivě. Myslí si: „Hele, sklouzl se pán“...pán...“ Před chvílí v starostech, zadumán, pán také dívá se přívětivě. 60 Rádi jsme na sebe pohleděli. Usmáli jsme se... V tu chvíli my dva jsme si rozuměli... Jdeš. Nenaděješ se. Proletí Anděl. Radost nese... 61