XXI. MLADÝ ŽAL.

Petr Křička

XXI.
MLADÝ ŽAL.

Stanulo mé srdce v žasu – – Tolik pojednou v něm jasu... Poklekla jsem, zaplakala blahou mukou, ruce rozepiala... Hájem tmavým, světlou lukou flétny hlas, – s velkou lunou bezezvukou flétny hlas mluvil temně: Na šumící vlně zlaté v náručí leť rozepiaté... Němá země, němá země!... Nevidělas holoubka sivého? 47 Neletěl tu do pole širého? Zase ňadro mé je plno, zas, ó, zas,zas. Jinak těžko, jinak plno... Kradí tisknu k němu ruku. Lstivý větře, vratká vlno, všecku tíhu, všecku muku skryji před sestrou i máti. Ale jitřní rosy čas v lůžku uslyší mne štkáti... 48