XIII. My mnoho slov jsme mluvili

Petr Křička

XIII.
My mnoho slov jsme mluvili My mnoho slov jsme mluvili
 i pravdivých i divně lživých. Trnový věnec uvili jsme ze zlých pousmání křivých. Stem dýk, ač dobrá, věrná, hleď, jsou srdce naše probodána. A tvrdá místa zbudou teď tam, kde se časem zjizví rána. Kde dozněl vichru suchý smích? Voděnkou – vodou uplynuly věnečky bílé?... Očí tvých, tvých očí, dítě, vzpomenu-li, strašno mi k smrti nade vším, co ubili jsme pýchou mladou. 34 Teď večer je. Jde chlad a dým z lesů, jež v cestu stín již kladou, v daleku marnou ozvěnou slyš muže přidušené štkání. Nevinnou, v srdci pohřbenou, ponesu si tě do skonání. 35
Básně v knize Hoch s lukem:
  1. I. Hoši, kdybych na housle uměl hrát,
  2. II. Na lavičce u kamen seděli jsme spolu.
  3. III. Těch zástup, kdo tiše žili,
  4. IV. STROFOU SAPFICKOU.
  5. V. Jan Burda, mlynář ze Zvole,
  6. VI. Od ledna ležel voják v nemocnici.
  7. VII. Lučina mladá a sličná jiskří, vlní se, blyští,
  8. VIII. Mraky se valí nad čely skal,
  9. IX. ŠTÉVA.
  10. X. LISTOPAD.
  11. XI. NEŠŤASTNÝ JANO.
  12. XII. SVIT LÁSKY.
  13. XIII. My mnoho slov jsme mluvili
  14. XIV. Jako každý člověk přišlas na svět, umřeš.
  15. XV. Hluboké lesy, spíte, spíte...
  16. XVI. PSANÍ OD MRTVÉ.
  17. XVII. NA PAMÁTKU MALÍŘE OTAKARA MARVÁNKA.
  18. XVIII. ZAVEDENÝ OVČÁK.
  19. XIX. DÍVKA Z PŘEDMĚSTÍ.
  20. XX. Jak ve dnech úzkosti, dnech ponížení
  21. XXI. MLADÝ ŽAL.
  22. XXII. Stesk po rytmech nových zas hlubinu vlní
  23. XXIII. NOVINA.
  24. XXIV. Vy „ne“ jste řekla. Budiž tak...
  25. XXV. JENNY.
  26. XXVI. RATOLEST S KVÍTKY.
  27. XXVII. Daleko v městečku jižním,
  28. XXVIII. Ten pohled vážný sbohem-li byl,
  29. XXIX. NA STAROU NOTU.
  30. XXX. Předu, předu len,
  31. XXXI. Vzbudila se... K lůžku běží.
  32. XXXII. T. G. M.
  33. XXXIII. Život mnou smýkal, rval mne a sápal,