Sonet melancholický.

František Sekanina

Sonet melancholický.
„Ne hříšným odporem, ne s povypnutou skrání, jen v němé pokoře a s prosbou k Hospodinu zlo odvrátit nám lze, jímž ztrestal naši vinu Bůh. Žíní chopte se a pryč se vzdalte zbraní!“ Tak děli proroci, když voje Filistínů se kvapem blížily. Lid bil se v prsa dlaní a v chrámy tlačil se, kde Jehva v pohrdání v ty davy pohlíželpohlížel, jak strou se v prach a hlínu. Ve smutné stíny vrb své harfy pověsili pěvci a básníci a pochýlivše hlavy, v ně popel sypali a pěli žalmy chvílí. A chrámem plížily se kajicníků davy a spěla modlitba, jež vřela, v pláč se mísíc. Pak přišel Filistín a pobil jich pět tisíc. ŽÁROVICE, LEDEN 1894.
50
Básně v knize Za nocí chmurných i světlých:
  1. Soucit.
  2. Herodias.
  3. Smrt Rafaellova.
  4. Sochař.
  5. Andělské intermezzo.
  6. Chci bojovat!
  7. U okna.
  8. Přirovnání.
  9. Cestou k rodnému kraji.
  10. V seně.
  11. Motiv z rodné vsi.
  12. Vánoční genre.
  13. Oběť.
  14. Vidění.
  15. Sonet melancholický.
  16. Sonet antický.
  17. Sonet závěrečný.
  18. V předtuše nádherného Jitra.
  19. Evoluce.
  20. On třtinu nalomenou nezlomil...
  21. V zahradě věků.
  22. Vzpomínka.
  23. Blahá píseň.
  24. Již kvete hloh...
  25. Teď odejdi...
  26. Ty růže nádherné...
  27. Dotknuti písní národní.
  28. Duo.
  29. Jabloň.