Již kvete hloh...

František Sekanina

Již kvete hloh...
Již kvete hloh – má plané (víš to?) kvítky, moc tyčinek a jeden pestík, dítě; však pozor dej! jsou pchavé jeho snítky, jen zlehka shýbej je, ať nezraní tě! Již kvete teď; na mezích, v lese, všude – Ó, pamatuješ, jak nám tenkrát bylo –? A pomyslíš, jak po letech nám bude? Ah, planý hloh! Teď všude je ho bílo! A oprchá! (Hloh planý snadno vadne!) Znáš zvonu hlas, když doznívá, když vyzní? Květ chrysanthem, když z listů září za dne a za noci,noci když po paprsku žízní? Již kvete hloh – – Pojď, dítě, sedneme si – Ten bílý hloh – jak dráždí oko k pláči! Teď plny jsou ho parky, stráně, lesy a jeho bělí černý Smutek kráčí... PRAHA, KVĚTEN.
65
Básně v knize Za nocí chmurných i světlých:
  1. Soucit.
  2. Herodias.
  3. Smrt Rafaellova.
  4. Sochař.
  5. Andělské intermezzo.
  6. Chci bojovat!
  7. U okna.
  8. Přirovnání.
  9. Cestou k rodnému kraji.
  10. V seně.
  11. Motiv z rodné vsi.
  12. Vánoční genre.
  13. Oběť.
  14. Vidění.
  15. Sonet melancholický.
  16. Sonet antický.
  17. Sonet závěrečný.
  18. V předtuše nádherného Jitra.
  19. Evoluce.
  20. On třtinu nalomenou nezlomil...
  21. V zahradě věků.
  22. Vzpomínka.
  23. Blahá píseň.
  24. Již kvete hloh...
  25. Teď odejdi...
  26. Ty růže nádherné...
  27. Dotknuti písní národní.
  28. Duo.
  29. Jabloň.