ODJEZD.

Michal Mareš

ODJEZD.
Pět vagonů a lokomotiva, expresní vlak. Za chvíli do oblak zvedne se páry mrak, parostroj dá se v let v svět. To předem již vím, že až se podívá, v červené čapce úředník a pozvedne bílou rukavici, že průvodčí přirazí dveře, přirazí dveře vagonů, řev přestane ventilů na kotli, který do modra zbarvil tlak. Skleněná dvorana zazívá, vychrlí vlak dle dopravních zákonů. Jiného nemyslím, jsem přikován k peronu – naposled střetne se zrak 11 s Rodičkou – inspirací. Poslední vagon se ztrácí obloukem, kde stojí semafor, šátek již nemává červeně z okna... (Ó rudá barva) Já stojím s kloboukem, s kloboukem v rukou jak při pohřbu přítele. Signální zvony tlukou třikrát tři údery do hlavy. Toulavý, aniž mám cíl, který dá sil, vmísím se do ulic tvrdých a studených. Architektura! Co znamená v takový okamžik, kdy každý chodec na tebe upře svůj zrak s otázkou? 12
Básně v knize Přicházím z periferie:
  1. PÍSEŇ PERIFERIE.
  2. ODJEZD.
  3. PROBUZENÍ.
  4. CUKROVAR.
  5. PĚT MINUT REVOLUČNÍHO FILMU.
  6. NOKTURNO.
  7. BÍLÉ UHLÍ.
  8. PROJÍŽĎKA V BERLÍNSKÉ DROŽCE.
  9. JISKROVÁ STANICE.
  10. VÝLET DĚLNÍKŮ.
  11. RUDÉ NĚMECKO.
  12. ÚNOROVÝ DEN.
  13. BŘEZNOVÉ JITRO – BŘEZNOVÉ POLEDNE.
  14. KLÍČENÍ.
  15. NA NOČNÍ KŘIŽOVATCE.
  16. PŘEDMĚSTÍ PRACUJE.
  17. MÁ HLAVA JE FOTOGRAFICKÝ PŘÍSTROJ.
  18. VYHLÍDKA NA MĚSTO.
  19. KONEC ZIMY.
  20. KINO V PŘÍRODĚ.
  21. DNES PŘIJDE KOLOVRÁTKÁŘ.
  22. ZA MĚSTEM.
  23. POLEDNE U MRTVÝCH.
  24. PO DESÁTÉ VEČER.
  25. V PŮL TŘETÍ RÁNO.
  26. FRAGMENT ZTRACENÉHO RUKOPISU.
  27. CESTA PARNÍKEM.
  28. SAD V DUBNU.
  29. SVEZENO OBILÍ.
  30. NEPŮJDU K OKNU.
  31. POZDNÍ ODPŮLDNE.
  32. O MARNOSTI.
  33. VEČER DEVÁTÉHO MĚSÍCE.