JISKROVÁ STANICE.

Michal Mareš

JISKROVÁ STANICE.
Je temná noc. Hrst elektrických vln. Divoký Eliášův oheň. Skřek měkkých hlásek, s připojením samohlásek, souhlásek: „pg, řů, zdr, gp a ři,“ zeleně bledě zazáří špice jiskrové stanice. Slabého blesku sln, a mnoha jisker křik. Cvičený sluch do mozku odvádí, že v tento okamžik, telegram zachycen: „Zde Moskva.“ Praha přijímá. Nástup je rudých vojsk. Rudá je Evropa, rudá je Asie. Jak krásně zní, když zpívá do noci, 28 jiskrová stanice. Na verst až tisíce diktuje ruka soudruha, soudruha, dělníka, vítěznou symfonickou báseň, aby jí v stejný okamžik naslouchal Berlín, Washington, nešťastná Budapešť, nešťastný Mnichov, Cařihrad a hrdá metropol peněžní Anglie, aby jí naslouchal svět celý, plný zoufalců. S láskou a něhou druhý den předčítá otrok bratrům svým, při svíčce, lampě čadící o velkém vítězství. Na poli za pluhem, jde oráč blaženě, a soustruh v továrnách již tvoří zásoby, 29 jež brzy převezme lidový komisař pro Novou Společnost. * Do temné noci zní jiskrová stanice, bez drátu telegraf. Redaktor, metteur, typograf, papír a strojmistr pomocí olova, tiskařské černě, rotačky, vzkřiknou svou radost do světa: „Blíží se odveta“ zní věta ta. 30
Básně v knize Přicházím z periferie:
  1. PÍSEŇ PERIFERIE.
  2. ODJEZD.
  3. PROBUZENÍ.
  4. CUKROVAR.
  5. PĚT MINUT REVOLUČNÍHO FILMU.
  6. NOKTURNO.
  7. BÍLÉ UHLÍ.
  8. PROJÍŽĎKA V BERLÍNSKÉ DROŽCE.
  9. JISKROVÁ STANICE.
  10. VÝLET DĚLNÍKŮ.
  11. RUDÉ NĚMECKO.
  12. ÚNOROVÝ DEN.
  13. BŘEZNOVÉ JITRO – BŘEZNOVÉ POLEDNE.
  14. KLÍČENÍ.
  15. NA NOČNÍ KŘIŽOVATCE.
  16. PŘEDMĚSTÍ PRACUJE.
  17. MÁ HLAVA JE FOTOGRAFICKÝ PŘÍSTROJ.
  18. VYHLÍDKA NA MĚSTO.
  19. KONEC ZIMY.
  20. KINO V PŘÍRODĚ.
  21. DNES PŘIJDE KOLOVRÁTKÁŘ.
  22. ZA MĚSTEM.
  23. POLEDNE U MRTVÝCH.
  24. PO DESÁTÉ VEČER.
  25. V PŮL TŘETÍ RÁNO.
  26. FRAGMENT ZTRACENÉHO RUKOPISU.
  27. CESTA PARNÍKEM.
  28. SAD V DUBNU.
  29. SVEZENO OBILÍ.
  30. NEPŮJDU K OKNU.
  31. POZDNÍ ODPŮLDNE.
  32. O MARNOSTI.
  33. VEČER DEVÁTÉHO MĚSÍCE.