NA NOČNÍ KŘIŽOVATCE.

Michal Mareš

NA NOČNÍ KŘIŽOVATCE.
„Pomáhej pán Bůh!“ „Na zdar.“ „Dejž to pán Bůh!“ Vyměněn pozdrav v pozdní noci, s posluhou tiskárny, táhnoucím vozík, noviny k ranním vlakům, A pozdrav s díkem opětován skupinou mužů, dělníků elektrických drah, kladoucích koleje. V rytmickém tempu dopadá motyka na štěrk. Z čela leje se pot. Vysoký montovní vůz, na něm se dotýká, s chráněnou rukou vedení elektrotechnik. Ó je to píseň šíleně divá, když z dálky přijíždí pomocný vůz, s vagonem štěrku, s vagonem kolejnic. Zuřivě dopadají kladiva. 46 Povel: „Pozor!“ Skupina mozků pochopí, železnou kolej uchopí, řada svalnatých paží. „Hej rup!“ z pod čepic letí, s okřídleným kolem. Zrak chodců se vpil do ocele pil, jež hryžou v železo. Šroubování a spájení, dlaždičských kladiv cinkot, jediné písně chod. Hymna noční práce. Na rohu stojí nevěstka, a zapomněla na obchod. 47