SLEZSKÁ ZEMĚ

SLEZSKÁ ZEMĚ
Zase skřivan v modru zpívá, zase jasnou záři vítá, slezská země trpělivá těžké rány nepočítá, obvazem jen přikryla si nescelené písmo rýh, statečným se slovem hlásí: Život vstává z hloubek mých. Vyšel muž i robka bosá. Pojďte! Pozývají lány. Pluh se zaryl, cinkne kosa, vydá plod kraj požehnaný. Z trosek nová síla vzklíčí: co tě bolí, přebolí. Uvolněnou hlavu vztyčí slezský člověk na roli. Zadívá se k Ostravici, Odra pozdrav táhle šumí. Komíny tam dýmající rachocení strojů ztlumí, pára syčí, vozy hřmějí, slavně duní zvuků splav velkou kraje epopeji, píseň rukou, píseň hlav. 15 Černý havíř v temné sluji pevně buší do kamene, z rudých verků vyskakují žáry v řece roztavené. Život musí plát a svítit, kladivem se zkrušit zem, nové tvary musíš chytit, utužit je plamenem. Vždyť to stejní bratří v práci, každý nové ráno nese, havíř, co se ve tmách ztrácí, oráč, hutník, dělník v lese. Slezská země trpělivá jediným jen rytmem zní: pracuje a zpívá, zpívá víru v život příštích dní. (1946)
16