MŮJ KRAJ.

Julius Skarlandt

MŮJ KRAJ.
Můj kraj – teď podivná jak říš’, kde v bolestném vše hyne umírání! Zem’ chorá je, a jedem dýše již, jak slunce mátoha se k horám sklání. Červánky truchlé lesů zlatí lem, milence čeká alej černající. Nad řeky hladinou – zamženým sklem – leknínů květy svadlé jsou a snící. V azuru luna bledá tiše plá... Jak tvář mi tvoji, drahá, připomíná! Zas tebe zřím, vlas temný větrem vlá, a noc jde blíž, tak tajemná a sinná... 12