PO LÉTECH.

Julius Skarlandt

PO LÉTECH.
V ten večer zříš, ač zlatem hoří den. Tvář její v tmách jak divně rýsuje se! Byť sebe víc dnes byl’s jí oddálen, o pochmurném tom snít přec musíš lese. Snad příliš tragiky měl zlý ten okamžik, s tvé duše mrazem vášeň kdy se střetla. Smrtelná vášeň! Slyšíš její vzlyk? Zříš v zracích těch sinavá ona světla? 47 Oh tolik krásy, že ji nespatříš víc ve svém žití. Ráje chvílí těch! Jak v nekonečné něhy vnik’ by’s říš... Co rozkoší v těch plálo úsměvech! A ty’s šel kol, jak výstražný by sloup ta žena byla čistou vášní svojí. Na čarovný květ nelítostně’s stoup’stoup’, v hvězd milostný jak měsíc vcházel roji... Sen její zapad. Tvůj však ožil dnes, výčitkou krutou v přeludu tom tichém. Ves bílou zříš... skal spleť i chmurný les. A pláč jak kdys’ zní vichru pustým smíchem! 48
Básně v knize Světla v samotách:
  1. LIST.
  2. PORTRAIT.
  3. PŘI MĚSÍCI.
  4. MŮJ KRAJ.
  5. PODZIMNÍ VEČER.
  6. VZPOMÍNKA.
  7. VEČER.
  8. ZÁPAD.
  9. PÍSEŇ.
  10. NA STRÁNI NAD MĚSTEM.
  11. Z BÁSNÍKOVA SKIZZÁŘE.
  12. SLOKY PRO HUDBU.
  13. PLAMÉNEK MDLÝ...
  14. KDYŽ NOC JDE BLÍŽ...
  15. U KŘÍŽE NA SKÁLE.
  16. HYMNA KRÁSE.
  17. SEN HVĚZDNÉ NOCI.
  18. NA MOTIV Z GRIEGA.
  19. TIŠE JDE...
  20. LISTOPAD.
  21. PÍSEŇ.
  22. PŘI ZÁPADU.
  23. DEŠTIVÝ VEČER.
  24. BEZ NADPISU.
  25. HORROR VACUI.
  26. NOC, PŘÍTEL ZLA...
  27. ***   S večerem tím pustým
  28. SLOKY.
  29. PO LÉTECH.
  30. ROZLOUČENÍ.
  31. REQUIESCAT.