VEČER.

Julius Skarlandt

VEČER.
Den umírá a kraj už děsí. Polí jak ztemněl pestrý lán! Ponuře hučí tmavé lesylesy, mír tvůj že navždy pochován... 16 U cesty tříšť se kupí stromu, pyšně jenž včera k nebi čněl. Neslyšíš... z hlubin bílých lomů smích jak by hořký šerem zněl? Od řeky mha se vichrem zvedá, v červáncích hoří štíty skal... Let zašlých stesk víc klid ti nedá. – Kdo s krajem tím tvou duši spjal, že nechce se ti odtud,... nechce, ač zemřel den a bouří les? Jak by ti kdosi šeptal měkce: smrt číhá v dáli... Zítra... dnes... 17