NA STRÁNI NAD MĚSTEM.

Julius Skarlandt

NA STRÁNI NAD MĚSTEM.
Podivným srdce mi hořelo plamenem černým. Malým tvým ručkám jsem je dal a snům tvým věrným. Hladily je a uspaly, jak růže kvetly, za jarní noci s oblaky, hvězdnými světly. *
21 Pod námi žlutých lamp je chlad a zvony hrají. Květy mi pohasly, tuším jen, jak plody zrají... červenec jak se rozhořel nad celým světem! A já jen chvíli planým byl dubnovým květem! *
Tvá krásná hlava kloní se níž’ k mojí hrudi. V mém srdci divné plameny zas požár budí. Ah, nehas jich... jdi... dnes tvůj je máj, jinde tvé štěstí! Ty nemůžeš, nesmíš bolest mou životem nésti! 22