PŘI ZÁPADU.

Julius Skarlandt

PŘI ZÁPADU.
Kdes „Ave“ zní, a ticho v kraji. Mlh závoj padá do polí. V mou samotu tvé oči plají, však srdce víc už nebolí. 39 Hra dohrána! – Tvá divná slova již neděsí duši mou. Ty mrtva jsi! – Proč přišla’s znova? Jak dřív i teď tvé zraky lhou, jak dřív i teď jich vášeň mámí plamenem truchlým ohňů zlých. Však kde tvůj hlas, jenž zvonků hrami v duši mé kouzlil jas a smích? Jde kolem v noc tvůj přelud bledý, jak růží hasne záplava za mořem kdes. – A naposledy ruku mi chladnou podává! 40
Básně v knize Světla v samotách:
  1. LIST.
  2. PORTRAIT.
  3. PŘI MĚSÍCI.
  4. MŮJ KRAJ.
  5. PODZIMNÍ VEČER.
  6. VZPOMÍNKA.
  7. VEČER.
  8. ZÁPAD.
  9. PÍSEŇ.
  10. NA STRÁNI NAD MĚSTEM.
  11. Z BÁSNÍKOVA SKIZZÁŘE.
  12. SLOKY PRO HUDBU.
  13. PLAMÉNEK MDLÝ...
  14. KDYŽ NOC JDE BLÍŽ...
  15. U KŘÍŽE NA SKÁLE.
  16. HYMNA KRÁSE.
  17. SEN HVĚZDNÉ NOCI.
  18. NA MOTIV Z GRIEGA.
  19. TIŠE JDE...
  20. LISTOPAD.
  21. PÍSEŇ.
  22. PŘI ZÁPADU.
  23. DEŠTIVÝ VEČER.
  24. BEZ NADPISU.
  25. HORROR VACUI.
  26. NOC, PŘÍTEL ZLA...
  27. ***   S večerem tím pustým
  28. SLOKY.
  29. PO LÉTECH.
  30. ROZLOUČENÍ.
  31. REQUIESCAT.