PODZIMNÍ VEČER.

Julius Skarlandt

PODZIMNÍ VEČER.
V par šedých moří rychle jak se stápí chmurné, hle, město!... Žlutých světel řad jak nade hroby rozlévá svůj chlad a mživý déšť vše hořkou slzou skrápí... Kol chrámů v ulic hlučný shon a chvat, nad rozkoší a bídy skryté slapy, co v blízku řeka v černo hřmí a kvapí, jdem’ špitálů kol, krčem temných vrat... Ty v mládí svého pohřížena dumy radostný spřádáš srdci svému sen, co duše moje smutku příval tlumí. Zpod třpytných řas tvůj zrak vše shlíží tklivý, jak nebes pláň by jarní zlatil den, s níž s tváří umrlce v tmu luna civí! 13