REQUIESCAT.

Julius Skarlandt

REQUIESCAT.
Tak tajemná v hvězd bledých mživém jase, jenž v zlatoplavých vlasech jejích mřel, mé duši, krásná, náhle zjevila se za rána mdlého, sen kdy v dálku šel... Rty její žhavé v modlitbě se chvěly, nebeské písni, která přišla s ní, nový když den mi vzcházel roztesknělý bez červánků radostných pochodní... Pak zašla v mhách. – V ně marně zrak se vpíjel, by čaruplnou nespatřil ji víc! A vítr hřměl, jak rakev kdyby sbíjel pod nebem mrtvým, bez hvězd třpytných svíc... 50 OBSAH:
List7 Portrait10 Při měsíci11 Můj kraj12 Podzimní večer13 Vzpomínka14 Večer16 Západ18 Píseň19 Na stráni nad městem21 Z básníkova skizzáře23 Sloky pro hudbu24 Plamének mdlýmdlý...25 Když noc jde blížblíž...27 U kříže na skále28 Hymna kráse30 Sen hvězdné noci32 Na motiv z Griega33 Tiše jdejde...35 Listopad36 Píseň38 Při západu39 Deštivý večer41 Bez nadpisu42 Horror vacui43 Noc, přítel zlazla...44 ***45 Sloky46 Po létech47 Rozloučení49 Requiescat50
E: jf; 2006 [51]