LISTOPAD.

Julius Skarlandt

LISTOPAD.
Hladina ztichla – mlčí hráz. Žluté už vrby, ospalé o jarním dešti choře snící střásají s větví sinný jas. Na břehu sedím sám a sám, vzdálené lesy v chorále o pustých nocích žalující, hořce, tak hořce, poslouchám... 36 Loukou bych jít chtěl zrosenou červencového za rána, rudými květy plamennou pod nebem čistým, azurným, v zakrytých vísek tichou běl, cestou jež nachem vystlána. Radostným tichem nezměrným za snem, jenž v dálku odešel... Ale je podzim, podzim mdlý. Větru jak mrazí suchý smích! Vybledlé slunce za mrakem nad vod slepými zrcadly děsivým svítí přízrakem... Hladina ticha, mlčí hráz. Vrb kostry v dál se černají, ramena marně zvedají v červánků pozdních truchlý jas! 37
Básně v knize Světla v samotách:
  1. LIST.
  2. PORTRAIT.
  3. PŘI MĚSÍCI.
  4. MŮJ KRAJ.
  5. PODZIMNÍ VEČER.
  6. VZPOMÍNKA.
  7. VEČER.
  8. ZÁPAD.
  9. PÍSEŇ.
  10. NA STRÁNI NAD MĚSTEM.
  11. Z BÁSNÍKOVA SKIZZÁŘE.
  12. SLOKY PRO HUDBU.
  13. PLAMÉNEK MDLÝ...
  14. KDYŽ NOC JDE BLÍŽ...
  15. U KŘÍŽE NA SKÁLE.
  16. HYMNA KRÁSE.
  17. SEN HVĚZDNÉ NOCI.
  18. NA MOTIV Z GRIEGA.
  19. TIŠE JDE...
  20. LISTOPAD.
  21. PÍSEŇ.
  22. PŘI ZÁPADU.
  23. DEŠTIVÝ VEČER.
  24. BEZ NADPISU.
  25. HORROR VACUI.
  26. NOC, PŘÍTEL ZLA...
  27. ***   S večerem tím pustým
  28. SLOKY.
  29. PO LÉTECH.
  30. ROZLOUČENÍ.
  31. REQUIESCAT.