MEZI MOŘEM A ZEMÍ.

Josef Müldner

MEZI MOŘEM A ZEMÍ.
Ku břehům tvojím, moře, žití mé mě hnalo. Na zem jsem zapomněl, když u tě usínal. Jak zcela jiné mně to jitro připadalo, jež se břehu jsem tvého přivítal. Roj myšlének mi tříštíš v samou něhu a obklopujíc tajemstvím, mi odhrnout je dáš. Jak těšivá je samota na tvojím břehu, – tak sténám tam, kde teprv začínáš... Tvé dutí celou noc jsem do snů svojich slyšel a v žáru slunečním mne lákal vln tvých chlad. Jsem ten, jenž v tobě utonul, a který z tebe vyšel, a bolest svou k tvé slávě nechce přirovnat. 19