MARNOST PŘÍTELE.

Josef Müldner

MARNOST PŘÍTELE.
Přítele ztratil jsem, když žena objala mne. Svou ztrátu pocítil, když nenašel ho v ní. Na křídlech rozkoše jsem hleděl v oči klamné a nemoh uvěřit, že i ta sevšední... A jakby teprv dnes ozvěna vstala po přátelství hlasu volání a výsměchem svým srdce bičovala i první ženou jeho zklamání, nad hrobem síly, kterou mládí ztratí, a kterou nikdo nepomstí, já z jedné půdy vidím vyrůstati: v marnosti ženy marnost přátelství! 54