ŽIVOTEM NEUSPÁN...

Josef Müldner

ŽIVOTEM NEUSPÁN...
A málem bych byl zapomněl pro vášnivý zrak její na žárné slunce paprsky, jež hřejí vášnivěji, na jasmínová jitra svá, procházky kolem vody a na večerních západů těšivé doprovody. A v horké její komnatě, kde těžký vzduch mne dusil, já ani vůně ze zahrad jsem nikdy neokusil. Let Času, jako nikdy dřív, když jsem již odcházelodcházel, mne do Nového Vyhnanství horečně provázel. – – – – – – – – – – – – – Životem neuspán se vracím v jeho kraje a v smutku nade vším, co nikdy nedozraje, já, Věcmi zklamaný, chci znovu věřit jim! 51