Vánoce 1917.

Milan Fučík

Vánoce 1917.
Štědrý večer... Po třech letech dlouhých první doma zase. Radost zpívá v dětských retech, stromek září v smavé kráse... Potom ticho... Spát šly děti. Táta bdí a vzpomíná si. Myšlenky mu hlavou letí, na budoucí myslí časy. A tu vzduchem o půlnoci – dřív kdy na mši zvonívali – veliký hlas ozývá se: – Hossana! Smrt zlu a moci! Z krve spása zrodila se těm, kdož věřit nepřestali!... 33