Podobizna.

Milan Fučík

Podobizna.
Tak stojí přede mnou: Má v oku divný čar, bruneta štíhlá jest – osmnáct čítá jar. Dívám se pátravě: Toť pravá záhada. Jak plaše dívá se. Jak sladká Naiada, tak křehké, zrosené má kouzlo puberty. Sotva že hovoří a pevné tiskne rty, jakoby skrývala bolestné tajemství: mlčí a dívá se a nic vám nezjeví. Prudce však profilek zachví se chvílemi, jak vzkřiknout chtěla by: Život již dejte mi! Ty tam jsou dívčí hry, o závod s ptáky zpěv. Již ve mně žena zrá a žhavě kypí krev. Mne tíží přetvářka a prosta lživých pout hruď hocha statného chci šťastna obejmout. Chci žít, chci žít, chci žít. Ne v stínech živořit: Chci slunce, prostor, vzduch, chci plesně zabouřit. Ať se mnou stane se, co ženy osudem. Ne, loutkou nechci být, chci býti člověkem!... Tak v oku požár žeh. Však již zas zapadá. Zas němě dívá se – ta malá záhada... 1911.
29
Básně v knize Jak léty zpíval člověk - Čech:
  1. Confiteor...!
  2. Mír v duši.
  3. Naivní sloky.
  4. Diogenovi v Elysiu!
  5. Invektiva.
  6. Indignace.
  7. Zákeřná jeseň.
  8. Božský den.
  9. Písně k moři.
  10. Noc na moři.
  11. Závist.
  12. ***
  13. Ve chvíli slabosti.
  14. Podobizna.
  15. Petřín v květu.
  16. I. Vánoce 1900.
  17. II. Vánoce 1910.
  18. Vánoce 1917.
  19. Vánoce Budoucnosti.
  20. Legenda o mnichu Antonínu.
  21. Strom poznání.
  22. ***
  23. Alain Chartier*).
  24. Novoroční.
  25. Bílá Hora.
  26. Na první číslo „Samostatnosti“.
  27. V zápas jdoucím...!
  28. Ukolébavka z roku 1916.
  29. Vzpomínky z vojny.
  30. Věřím!
  31. Jamby a trocheje.
  32. Přísaha na poli Martově.
  33. Hudba dějin.
  34. 1918 – 1919.
  35. Slzy.
  36. Klamné jaro.
  37. 1. Máj 1919.
  38. Sedmý březen 1920.
  39. 28. říjen.