Věřím!

Milan Fučík

Věřím!
I. I.
 Věřil jsem kdysi jako snivý hoch. V mystickém chrámu zášeří na vlnách posvátné hudby, zajatec romantiky stylové a rafinované, nesla se duše má výše a výše v naději, že se jednou zázračně vzepne až k samému nebi a nalezne slibovaného Boha. Kde je ta víra?... (Kde je moje mládí?...) Vzali jste mi tu víru, vy hrubí a hluční a zlí a lstiví. Smutný a hořký byl s výše vzdušné pád, jen propastně pustá lítost mi zbyla. Na studených dlaždicích z mramoru ležela roztříštěna fiola prázdná, kde nebylo vůně, kterou jste lhali... II. II.
 Věřil jsem v lidi. V nich zas božství hledal. Naivní, nejnaivnější, jako děcko usměvavé šel jsem světem světu vstříc. Srdce své jsem nesl na retu i v oku, každému je dával, čistý, bezelstný: 70 – Jsem přítel všech, jsem přítel tvůj, zde srdce mé, ty své mi dej! – Dosud srdce stůně z tisícerých ran, dosud krví pláče, tolik zbodáno, snad již nikdy zcela nezajizví, (bylyť dýky často jedem kaleny). Přátelství a věrnosti pobožnost májová v sicilských nešporách dozněla hrůzně. III. III.
 Věřil jsem v lásku, která divy tvoří, věřil jsem v lásku, která světy pohne, věřil jsem v ženství, které k výši zdvihá. Tolik jsem čekal a tak málo přišlo, tolik jsem vám dával – co jste vrátily mi?... Hyacint jsem vsadil a hle! ocún zkvetl! IV. IV.
 Stěžně, plachty, vesla, všecko orkán vzal, ale na svém vraku přece pluji dál, přece něco zbylo, co mi dává směr, přece vidím Hvězdu, života smysl a cíl: Věřím, zase věřím! 71 Jedinou tu víru nemohlo mi vzíti čtyřicet zlých zim, ani bouře vzteklá, ani úžeh vražedný, ani ohně žravé ani vod přívaly hltavé, ani ta stoletá světová smršt: Věřím v tebe, Matko Svatá, věřím ve tvé blahoslavenství, věřím ve tvou novou slávu, ve tvých Letnic zázrak rudý – vidím, jak již šerem blýská slavné slunce dne, kdy tvé děti vyjdou z Archy utrpení v zelenou zahradu Volnosti, miláčkové všeho světa nového a vděčného!... Duben 1918.
72
Básně v knize Jak léty zpíval člověk - Čech:
  1. Confiteor...!
  2. Mír v duši.
  3. Naivní sloky.
  4. Diogenovi v Elysiu!
  5. Invektiva.
  6. Indignace.
  7. Zákeřná jeseň.
  8. Božský den.
  9. Písně k moři.
  10. Noc na moři.
  11. Závist.
  12. ***
  13. Ve chvíli slabosti.
  14. Podobizna.
  15. Petřín v květu.
  16. I. Vánoce 1900.
  17. II. Vánoce 1910.
  18. Vánoce 1917.
  19. Vánoce Budoucnosti.
  20. Legenda o mnichu Antonínu.
  21. Strom poznání.
  22. ***
  23. Alain Chartier*).
  24. Novoroční.
  25. Bílá Hora.
  26. Na první číslo „Samostatnosti“.
  27. V zápas jdoucím...!
  28. Ukolébavka z roku 1916.
  29. Vzpomínky z vojny.
  30. Věřím!
  31. Jamby a trocheje.
  32. Přísaha na poli Martově.
  33. Hudba dějin.
  34. 1918 – 1919.
  35. Slzy.
  36. Klamné jaro.
  37. 1. Máj 1919.
  38. Sedmý březen 1920.
  39. 28. říjen.