28. říjen.

Milan Fučík

28. říjen.
Dnes víme to: My netrpěli marné, ne darmo klesli junáci i muži, ne darmo lkaly milenky, ženy, matky, ne darmo zkomírala smutná děcka. Krev tekla peřejemi po oltáři Věku, jezera slzí všechny viny smyla, nenávist stará v sopku rozhořela, až nastal výbuch, po němž tužba práhla. Tyranstva trosky pohřbil popel lávy, však z ohně vzpial se Fénix, život nový věště. A Svobodu nám podzimní dal den. * Pohádkou zdál se nám ten den a týden. My věřit nemohli, že skutečnost to celá, že možno konečně být volným, vskutku volným jako ti druzí. Dnes minul rok... Svobodu máme dosud. Pohádka přešla, skutečnost je tady – zda možno zůstat na věky tak volným, Národe, což...? Již jeden podzim na té Hoře kleté nám všecko vzal. 93 Pak přišel podzim, který vše nám vrátil. Zda může přijít ještě jeden, třetí, jenž zas by bral...? Ne! Nikdy! Slyším již ten hlas, co v odvetu mi burácí. Ne! Nikdy! Mlčte však! Jen v bájce křikem Jericha zdi padly, ni jednu chatrč nepostavil křik, ni jeden hladný nanasycennenasycen křikem. A běda lidu, který křičí jen. Ať za to v očích svatě zanícených čtu v tichu výmluvném tu pravou přísahu, jíž srdce, duše, celá bytost chví se: Prací a činem, věrností a bojem, obětí a láskou, pořádkem a kázní, jedinec, rodina, národ, dnes tak jako zítra, až na pokraj hrobu, dokud svět je světem: ubrání, zaštítí, zachová Svobodu svou. Republiku svou – pro památku Mrtvých, pro čest Živých, pro štěstí budoucích! 1919.
94 OBSAH.
Confiteor5
I. ZPÍVAL ČLOVĚK... Mír v duši9 Naivní sloky11 Diogenovi v Elysiu12 Invektiva13 Indignace14 Zákeřná jeseň16 Božský den18 Písně k moři19 Noc na moři23 Závist25 ***26 Ve chvíli slabosti28 Podobizna29 Petřín v květu30 Vánoční sonety31
II. INTERMEZZO. Legenda o mnichu Antonínu37 Strom poznání45 ***46 Alain Chartier48
III. A ZPÍVAL ČECH... Novoroční57 Bílá Hora60 Na první číslo „Samostatnosti“63 V zápas jdoucím65 Ukolébavka z r. 191667 Vzpomínky z vojny68 Věřím70 Jamby a trocheje73 Přísaha na poli Martově74 Hudba dějin76 1918 – 191979 Slzy85 Klamné jaro87 1. Máj 191989 Sedmý březen 192090 28. říjen93
E: až; 2004 [95]
Básně v knize Jak léty zpíval člověk - Čech:
  1. Confiteor...!
  2. Mír v duši.
  3. Naivní sloky.
  4. Diogenovi v Elysiu!
  5. Invektiva.
  6. Indignace.
  7. Zákeřná jeseň.
  8. Božský den.
  9. Písně k moři.
  10. Noc na moři.
  11. Závist.
  12. ***
  13. Ve chvíli slabosti.
  14. Podobizna.
  15. Petřín v květu.
  16. I. Vánoce 1900.
  17. II. Vánoce 1910.
  18. Vánoce 1917.
  19. Vánoce Budoucnosti.
  20. Legenda o mnichu Antonínu.
  21. Strom poznání.
  22. ***
  23. Alain Chartier*).
  24. Novoroční.
  25. Bílá Hora.
  26. Na první číslo „Samostatnosti“.
  27. V zápas jdoucím...!
  28. Ukolébavka z roku 1916.
  29. Vzpomínky z vojny.
  30. Věřím!
  31. Jamby a trocheje.
  32. Přísaha na poli Martově.
  33. Hudba dějin.
  34. 1918 – 1919.
  35. Slzy.
  36. Klamné jaro.
  37. 1. Máj 1919.
  38. Sedmý březen 1920.
  39. 28. říjen.