HARMONIA AETHEREA.

František Leubner

HARMONIA AETHEREA.
Země:
Jsem matka živých a rod Adamův věk na prsou mi visí. Ač o každý lok mléka závistí se sváří a pláče po ráji, v pláč touhy zpěv mu naděje se mísí. On roste výš a moje vesnou kvete stáří, Alleluja! Voda:
Mrak chmurný těžkých vin ti po věk nízko nade hlavou visí, vrou ručeje ti slz i jara novou tváří... Ať kynou na řeky a z proudů vod se v okeány mísí, z chmur trhlin na žeň klidnou slibná duha září, Alleluja! Vzduch:
Tvých dětí bolný vzdech ať běsní zloba vichřic na litice, i kříže rvoucí bílým lásky chrámům, kyn dlaně zbodené běd spoutá řvoucí lvice, Alleluja! Oheň:
Jsem žil tvých krev a do žáru jich rozohňuji tepy – a zkrvavím tě k soudu, zhouby rudý Samum! Tvé lůno posléz neplodné i světů raní střepy a nad tvou hranicí hřmí na skon velkolepý Alleluja! 12