VIVA VOCE.

František Leubner

VIVA VOCE.
Kříž pozvedni z prachu, vztyč jej na svůj oltář a po bolném mu stesku vyčítavých improperií pěj Hossana: Buď požehnána bolest! Jen z bolesti se zoří Pascha vykoupení a dechem oliv kvetoucích do duší nám vane Alleluja, alleluja, alleluja! Bolesti skála se řítí a vstává usmíření! Jak před nedělí smrtelnou pukají ledy, by s jásotem uvrhlo jaro do proudů volných smrt Morany zimné – a trn a jíva kypí do rozpuků zlatých o neděli na květy: ať pukají ledy na srdcích uvolněných a palmy vítězství jim kynou ku triumfům míru přes horu Kalvarii v nový Jerusalem, přes horu lebek do království ducha, kde není slzy, není vzlyků trudných, – než nová píseň Vyvolených jásá! Co mluví k tobě bolu tajemství, má duše? Nes oddaně kříž a v srdci tiše pěj: Buď požehnána bolest! Buď požehnána oběť krvácejících srdcí i oddaný sklon hlavy v bodlinách trnů, buď požehnána bolest života! Hle, z noci Velkého pátku se zoří sobota bílá! 79