Slzičky.

František Leubner

Slzičky.
Zem kryly noci mrákoty – šla Matka boží s Golgoty. Páž Janova ji vzpírala, neb hořem Panna zmírala. Šla s hory, kde pněl za viny Syn její mezi zlosyny. A plakala a plakala, až krev jí z očí kapala. Tam skála krví vzplanula, kam těžká slza skanula. Ta vypučela poupětem a zkvetla rudým rozkvětem. Když přišli blíže ku městu, vstříc vyšlo dítě na cestu: „Ach, Matko boží, Matičko, Ty postoj se mnou maličko. [68] Rci, Tvůj kde Syn je laskavý, jenž nemoc očí uzdraví? Ten prosbě vroucí povolí: ať už mě očka nebolí!“ „Víc nevděk už ho netíží, – mně Syn dnes umřel na kříži. Však Bůh kde divu neděje, tam pomoc matky přispěje. Ať sama zmírá v neštěstí, lék pro dětí má bolesti. Květ utrhni si slziček a potři víčka očiček. Zrak chorý divem ozdraví a bolest tebe ostaví.“ Hned na slib boží Mateře tak činí dítě v dověře. A divem zdrávo – z povděku ctí Pannu v zbožném pokleku. 69
Básně v knize Balady a legendy:
  1. Trojí křest.
  2. Ballada o skřítku.
  3. Dudák.
  4. Černokněžník.
  5. Až k poslednímu soudu.
  6. U božích muk.
  7. Havrani.
  8. Švandova cesta do pekel.
  9. Na božím soudu.
  10. Meluzina.
  11. Na hřbitově.
  12. Rybář.
  13. Koleda.
  14. Sirota.
  15. Kristus Pán hostem.
  16. Koleda o návratu z Egypta.
  17. Vrchní.
  18. Macecha.
  19. Slzičky.
  20. Zbojník.
  21. Černá beseda.
  22. Koleda.
  23. Na křížných cestách.
  24. Smrtnička.
  25. Mše biskupa Vojtěcha.
  26. O mši svaté Krista Pána.