Rybář.

František Leubner

Rybář.
Za ticha noci, měsíce svitu rybáři stahují sítě, napjali paže, vytáhli z vody s kamenem na krku – dítě. „Takové matce nematce sluší,“ otec děl k synovi, klna, „aby jí písek zavalil oči, dravá ji shltila vlna.“ Rybářův synek zachmuřil čelo, ve tváři úděsem zbledl, na dítě vzhlédnuv tázavým okem, do loďky ku druhým sedl. Rozhodil k lovu podruhé sítě. Na vodě cosi se bělá, po vodě pluje zdlouhavě blíže mrtvola dívčího těla. Přes okraj loďky pohleděl starý: „Za děckem stonulas v proudu... Bůh buď tvé hříšné milostiv duši na přísném posmrtném soudu. [39] Kdo však tě v hoře uvrhl také, uvisni na první sněti! Nebo snad ještě za dnešní noci mrtvolu chytíme třetí?...“ Vytáhli dívku nešťastnou v loďku, ku břehu složit ji míří, mladému v duši rybáři náhle zlověstná bouře se víří. Bylo už k ránu, přistali k břehu, k rychtáři bez druha spějí. Než přišli zpátky, pod jeho tělem osiky větve se chvějí. 40
Básně v knize Balady a legendy:
  1. Trojí křest.
  2. Ballada o skřítku.
  3. Dudák.
  4. Černokněžník.
  5. Až k poslednímu soudu.
  6. U božích muk.
  7. Havrani.
  8. Švandova cesta do pekel.
  9. Na božím soudu.
  10. Meluzina.
  11. Na hřbitově.
  12. Rybář.
  13. Koleda.
  14. Sirota.
  15. Kristus Pán hostem.
  16. Koleda o návratu z Egypta.
  17. Vrchní.
  18. Macecha.
  19. Slzičky.
  20. Zbojník.
  21. Černá beseda.
  22. Koleda.
  23. Na křížných cestách.
  24. Smrtnička.
  25. Mše biskupa Vojtěcha.
  26. O mši svaté Krista Pána.