KDOŽ JSTE BOŽÍ BOJOVNÍCI...

Jan Rokyta

KDOŽ JSTE BOŽÍ BOJOVNÍCI...
„Kdož jste boží bojovníci...“ Slyšte píseň valnou, z dálky věků hřímající v naši dobu dálnou – nebudí v srdcích ozvěnu vám žalnou? Hřměly vozy širým krajem, zem se třásla pod kopyty; zástup táhl polem, hájem, cepy řinčely a štíty, sudlice vzhůru trčely hrozivým lesem – v slunce i chmuru zástupy zpívaly s plesem: „Kdož jste boží bojovníci...“ Slyšte píseň valnou, z dálky věků hřímající v naši dobu dálnou – nebudí v srdcích ozvěnu vám žalnou? Síla národa to byla náhle k činům probuzená, když svou záři do Čech vlila svíce v plamen zanícená: 7 kazatel drahý, nad statky dražší a zboží, odsouzen vrahy k spálení pro pravdu boží. Síla národa to vstala pro hranici onu vzňatou, statků se i krbů vzdala pro Husovu pravdu svatou, po meči sáhla jako kdys andělé přísní, na vrahy táhla na retech s hromovou písní: „Kdož jste boží bojovníci...“ Slyšte píseň valnou, z dálky věků hřímající v naši dobu dálnou – nebudí v srdcích ozvěnu vám žalnou? Táhli muži, táhly ženy, táhli starci šedých knírů, všecky paže ozbrojeny, všecka srdce pevnou víru – zástupy rostou, síla zve nesčetné davy, halenu prostou s kontušem do řady staví. 8 Vše se valí proti Římu, proti šelmě Zikmundovi, že spálili v sloupech dýmu, co nám vnuklo život nový – všecko se řítí v rachotu vozů a hřmění, kam velí jíti mocného chorálu pění: „Kdož jste boží bojovníci...“ Slyšte píseň valnou, z dálky věků hřímající v naši dobu dálnou – nebudí v srdcích ozvěnu vám žalnou? Nepálí vás písně sloky, kterou dávný rod váš zpíval, když se železnými kroky na vrahy hnal jako příval? Nežene v líce rudé vám červánky krve, že nejste více, čím jste s ní bývali prve? Řím a Zikmund spojili se, aby Čechy na prach zhnětli, aby byly skály lysé, kraj kde dříve býval zkvetlý – 9 proti nim vstali pradávní otcové tvoji, víry meč vzali, pravda jim pavezou v boji. „Kdož jste boží bojovníci...“ Slyšte píseň valnou, z dálky věků hřímající v naši dobu dálnou – nebudí v srdcích ozvěnu vám žalnou? Řím a Zikmund s jedné strany, s druhé Husův národ v šiku – kde vy máte svoje stany, vnuci božích bojovníků? Řím nebo Praha! Kdy se vám konečně rozdní, kde je stan vraha, husitů potomci pozdní?... „Kdož jste boží bojovníci...“ Slyšte píseň valnou, z dálky věků hřímající v naši dobu dálnou – nebudí v srdcích ozvěnu vám žalnou?... 10