HUSITSKÝ PRAPOR

HUSITSKÝ PRAPOR
Černý prapor, rudý na něm kalich. Nosili jej předci vnuků malých, nosili jej přes pole a lán, nosili jej v noc i v dobu denní, kam je hnala síla přesvědčení, když byl za ně zhuben ve plameni milovaný Mistr Jan. Černý prapor chmurně bije k žerdi, zpěv kde pod ním kdysi mocný zněl – Čechu pozdní doby, což se líc tvá nerdí, že jsi na něj zapomněl? Černou barvou na znamení smutku za proroka dobrých slov i skutků tměl se prapor bratří Táborů, kalich na něm po rubu i líci hořel jako oheň na hranici, jako slunce, s krvavou jež lící zapadlo nám za horu. Černý prapor chmurně bije k žerdi, zpěv kde pod ním kdysi mocný zněl – Čechu pozdní doby, což se líc tvá nerdí, že jsi na něj zapomněl? 11 Černý prapor, rudý kalich klesl, husita jejž kdysi v boje nesl boží za pravdu i českou řeč – černá noc se v Čechách rozložila, kalich rudou krví naplnila, kterou unikala česká síla, když nás věřit učil meč. Černý prapor chmurně bije k žerdi, zpěv kde pod ním kdysi mocný zněl – Čechu pozdní doby, což se líc tvá nerdí, že jsi na něj zapomněl? Černý prapor, kalich barvy krve stále svědčí, čím nám býval prve a co přišlo po něm v českou zem: želí smrti Mistra ve plameni, připomíná noc a krve rdění, když isme byli v církev navraceni – slávy jest i pádu obrazem. Černý prapor chmurně bije k žerdi, zpěv kde pod ním kdysi mocný zněl – Čechu pozdní doby, což se líc tvá nerdí, že jsi na něj zapomněl? Poznámka: Báseň vznikla ze starší představy o husitských barvách.
12