Mrtvý pták.

Adolf Heyduk

Mrtvý pták.
Pták mrtvý leží na čeřitém mechu a na srdci má krev; snad dravý ostříž v divé choutky spěchu jej zobem stih’, když nadšený pěl zpěv a bránil hnízda s útlou svojí ženou; teď leží s perutí zde roztaženou a s hlavou obrácenou do nebes, jak o pomstu by umíraje volal na zákeřníka, jemuž neodolal. Perlami rosy pláče vřes. Co květných snů v té útlé zniklo hrudi, co zpívajících jar, co nyvých vzdechů as, jež láska budí, co drobných klenotů zde přišlo v zmar, 131 co štěstí výkřiků a lásky zvuků, co srdce záchvěvů a srdce tluků a jaká zvěstí zvonkovitých směs! co pohádek, jež slunná duše tkala, zlost vraha na věky zde pochovala! Perlami rosy pláče vřes. Kdo nahradí tě, zavražděný ptáku, blankytných plavče vln, ty neznámého mistra milý žáku, ret jehož melodických snů byl pln, než dravce ukrutného smrtná střela na zpěvné štěstí tvoje zanevřela a změnila je v žalný smrti hles? Snad dřív než rozvily se, opadaly tvých písní stolístky, můj druhu malý! Perlami rosy pláče vřes. Či u hnízda smrt lestná sletla na tě, když vábil’s děti ven, a mladá zora koupala se v zlatě, jež v ruce nasbíral si jarní den, když bílé rybky hvězd v něm ještě pluly? Ach, kdo se teď v tvé něžné hnízdo stulí, v něž výkřik tvůj i nach tvé krve kles’? Kdo porozumí popěvkům tvé lásky? Kdo dosní srdce pohádky a zkazky? Perlami rosy pláče vřes. 132 Už dotrpěl’s, a sotva kdo as tuší, že ustal jsi už pět, však stromy mají citlivější duši, a vzdychat bude pro tě jejich květ; a v něžných anemonek modré oči stesk rosný povždy z lítosti se vnočí, co jar jim žití popřeje jak dnes, a starý buk se rozželí až k pláči, že ztratil tebou část své duše ptačí... Perlami rosy pláče vřes. Už darmo lkát! Však zlomené tvé křídlo já za klobouk si dám; kéž nosí myšlenky mé v slunné zřídlo, v němž blažen koupal jsi se ondy sám; kéž každá v duši jiskří se a jasní a zlatokřídlou pozvedá se básní, vždy výš a výš, až modrých do nebes, a světla paprsky a vláhu rosy mé vlasti ubohé a lidu nosí!... Perlami rosy pláče vřes. – 133
OBSAH CYKLU I. A II.
I.
Proslov7 Lekce9 Hnízdo12 Vlaštovka15 Drozd18 Břehulka20 Popelka23 Zvonek25 Sýkora28 Žluva30 Zvonohlík34 Skřivánek38 Pěnkava41 Modráček43 Budníček45 Podkřovka47 Babka50 Lučníček53 Brávník56 Konopka59 Linduška61 Kos65 Odnesené hnízdo68
135 II. Na studiích75 Líhnutí78 Budníček81 Pěnice slavíková84 Vlaška86 Lesní skřivan89 Rákosníček9592 Krutihlav95 Červenka99 Sitníček103 Slavík106 Uhelníček113 Černohlávek117 Sykavka121 Křepelka124 Rorejs127 Mrtvý pták131
Omyly tisku.
Strana 72., sloka I., verš 3. místo nevrátí, stůj nenavrátí. „ 79., sloka 4., verš 3. místo ístek, stůj lístek. „ 92., sloka 2., verš 3. vypadlo na začátku a.
E: až; 2002 136