O Suchodvorských zemanech.

Adolf Heyduk

O Suchodvorských zemanech.
Suchodvorští zemané pravili kdys ke mně: „Máme hojnost vzácných vín, skrytých v sklepů temně; přijdi večer, dudy sprav, veselí se chystá, dudami nás při něm bav, ale dozajista!“ Šel jsem. Páni zemané sedli kolem sudu... „Nuže, páni, jakou as dudati vám budu?“ „Povíme ti, poslouchej pozorně a tiše, a pak nalaď a pak hrej, tu je džbán a číše!“ 11 Zpívali mi s druhem druh, já se chopil džbánu, pil jsem – kuckal, nedudal podle písně pánů... „Holá, sprovoď hlahol náš, obvesel nám duši!...“ „Ne, ten zpěv i nápoj váš všecku chuť mi ruší. Jaktěživ jsem neslyšel,neslyšel v Čechách takých zvuků, s takým vínem nevzal jsem nikdy číše v ruku; nenávidím, lidičky – pryč z vašeho týna – padělané písničky, strojeného vína. Lepší v Čechách dal nám Bůh, však je dobře znáte, ale cizí mrav a zvuk vznešenějším máte; pták, ne vy, je druhem mým, jenž se k nebi nese, s ním se písní potěším u pramene v lese!“ 12
Básně v knize Zpěvy pošumavského dudáka 2 (in Spisy Adolfa Heyduka 11):
  1. Dudák.
  2. O Suchodvorských zemanech.
  3. O Švandovi.
  4. O Brandeburských píšťalářích.
  5. O Jeníškovi.
  6. O hrobce na Stražišti.
  7. Sudoměřská.
  8. Na pokutní louce.
  9. Na Borovanských samotách.
  10. O Trocnovském dubu.
  11. V chrámě Čáslavském
  12. O Lovětínské rokli.
  13. O Třeboňském rybolovu.
  14. Ne!
  15. O Gérardovi.
  16. O Martinu Hoef-Huertovi.
  17. O Vodňanském kostele.
  18. Hovor s Žižkou.
  19. O starých i nových Adamitech.
  20. U Putímského kostela.
  21. O Písecké Panně Marii.
  22. O Blatenském zámku.
  23. U Prachatic.
  24. O Dobršské zvonici.
  25. Bohatýr.
  26. O růžovém paloučku.
  27. Dudák a žoldák.
  28. Zlatý pták.