Ne!

Adolf Heyduk

Ne!
Pištce jali Pasováci: „Dudej, dukát chceš-li!“ „Jak? vždyť bych vás koupil všecky za zlámanou grešli; kdež byste vy dukát vzali? dukát – totě zboží! leda jste ho někde strhli s hrdla Matce Boží. Ne! Nedudám! Věru vám ni za dukáty nenafouknu měchu, máte všickni na svých rukou krev pobitých Čechů; řádili jste jako bouře v široširém lese, posavad ta země vzdychá, posavad se třese. Ne! Nedudám! 55 Zmořili jste české kraje, sžehli české zboží, na růžích jste sobě stlali, nám na ostrém hloží; vaše zlato taveno je z naší české rudy; než bych vám hral, na sto kusů rozbiji své dudy. Ne! Nedudám! Proříznu radš temlov vzdutý, píšťalu radš strhnu, zlomím švarné kozí růžky, do ohně je vrhnu; zajděte si na rozcestí, havrani kde křehcí, ani čert mě nepřinutí dudat, komu nechci. Ne! Nedudám!“ 56
Básně v knize Zpěvy pošumavského dudáka 2 (in Spisy Adolfa Heyduka 11):
  1. Dudák.
  2. O Suchodvorských zemanech.
  3. O Švandovi.
  4. O Brandeburských píšťalářích.
  5. O Jeníškovi.
  6. O hrobce na Stražišti.
  7. Sudoměřská.
  8. Na pokutní louce.
  9. Na Borovanských samotách.
  10. O Trocnovském dubu.
  11. V chrámě Čáslavském
  12. O Lovětínské rokli.
  13. O Třeboňském rybolovu.
  14. Ne!
  15. O Gérardovi.
  16. O Martinu Hoef-Huertovi.
  17. O Vodňanském kostele.
  18. Hovor s Žižkou.
  19. O starých i nových Adamitech.
  20. U Putímského kostela.
  21. O Písecké Panně Marii.
  22. O Blatenském zámku.
  23. U Prachatic.
  24. O Dobršské zvonici.
  25. Bohatýr.
  26. O růžovém paloučku.
  27. Dudák a žoldák.
  28. Zlatý pták.