Jsou okamžiky...

Jan Ježek

Jsou okamžiky...
Jsou okamžiky v žití smrtelníků, kdy člověka již pranic netěší, kdy sténá jen pod tíží břemene, jak kajicník než kněz ho rozhřeší. Kdy celá příroda tak zasmušilá a děsné ticho v širém okolí, kdy slza za slzou mi z oka kane, jak prodlévám-li svatém na poli. Kdy zdá se mi, že mžikem sletí blesky, svůj hrůzný jícen že otevře země, že nebe sřítí se tam do propasti – a srdce rázem pukne ve mně. 90