U Božích Muk.

U Božích Muk.
Jak potůček se vine v jarém spěchu, tu kamením, tam opět mezi stromy si pracně novou dráhu v horách lomí... tak žena dolem kvapí bez oddechuoddechu. Tu mizí zraku, tu zas vyjde z lesa a mýtinou se jako laňka nese, ač strachem na celém se těle třese, a zdá se časem, že již k zemi klesá. Hle rozcestí; uprostřed trčí ruka, by zbloudilému vůdcem byla k cíli; a v pravo sloup – toť mocná Boží Muka, k nimž srdce stísněné přečasto pílí. Zde staví žena rychlé svoje kroky před obrazem na sloupě visícím, a Pannu prosí hlasem nyjícím... to rmutné oko roní slzí toky. „Ó vzhlédni, Panno, s nebes výsosti na ženu v bídě opuštěnou, ó vyslyš, vyslyš ve své milosti mne nehodami usouženou; ó zachraň blaha mého kvítko, jen Máti, zachraň... matce dítko! 84 Již dlouho trápí se a moří nezhojitelnou nemocí, ach, odepřeš-li pomoci, Ty, Máti, – v neskonalém zhynu hoři. U Syna za mne oroduj, by uzdravil se Jeník můj!“ Tichounce ústa modlí se zas vřele, za pomoc prosí světa Spasitele. „Rok a den chci prosby vroucí Tvých u nohou skládati, Tebe, Pane přežádoucí! za ochranu žádati: Prosby vřelé slyš, matky bolesť ztiš, Ježíši!“ „Či nikdy dítko z lůžka nepovstane?“ se táže matka hlasem žalostným; – však z temna boru jasně v odvěť „Vstane!“ ozvěna hlásá zvukem radostným. A „vstane“ zašelestí v stromů korunách, a „vstane“ zmírá v tmavých lesa hlubinách. * ** Ubíhá den po dni, rok zas po roce, jak vlnkou vlnka v horském potoce. 85 Přišlo jaro, krásní opět dnové v horské zavítali krajiny, zpěvem libým háje, křoviny něžní oživili zpěváčkové. Sterá kvítka zdobí luh i háj, svěží vůni dýše celý kraj. Na rozcestí v podvečerní době matka denně chodí, za ručinku útlé, drahé robě k Božím Mukám vodí. Zbožně k nebi oči vznáší, tiše její rty pronáší slova vřelá vděčnosti, k Pánu v nebes výsosti: „Bože milý! prosba moje vyslyšána; česť a chvála Tobě vzdána, v každé chvíli budiž vroucí, nejvyšší. Chraň nás dále mocným štítem, ať nezhynem v boji litém Spasiteli, Ježíši!“ Ač kroky matky, dítka v dáli doznívají, však rtové obou dosud díky šepotají. 86